Líbí se Vám zde? Tak zase přijďte!

Červenec 2012

Neříkejte mi Izmael

30. července 2012 v 13:30 Občas čtu
Autorem knihy je Michael Gerard Bauer. Tato knihy je vyhodnocena jako nejoblíbenější kniha pro mládež v Austrálii.

Hlavní postavou knihy je čtrnátiletý Izmael Leseur. Ve třídě není oblíbený a jeho spolužáci se mu posmívají už i kvůli jeho jménu-Izmael. To jméno nesnáší. Vybral mu ho otec. Důvod? Dočtete se v knize ale má to něco společného s knihou Bílá velryba.
V Izmaelově třídě si jako king připadá Barry. Všichni ho poslouchají a nikdo si na něj nedovolí. Dokud nepřijde James, kterého dostane Izmael tak trochu na starost, protože James je sice chytrý ale trošku postižený. James si na Barryho slovně dovolil a Barry na to neměl co říct. Fakt super.
James založí ve škole debatní kroužek, kde se bude debatovat. Jak obdivuhodné. Začne do něj chodit i Izmael, který se nerad vyjadřuje a hovoří před cizími. Jednou to ale muselo nastat. Taky že z toho byl celkem pěkný trapas.

Možná, že podle obsahu by vám mohlo přijít, že je kniha o šikaně atd.. To možná jo ale Izmael to bere spíš s humorem a na humoru je založena i celá kniha.


30.7.2012

Od Thomase Breziny

28. července 2012 v 21:32
Nebudu zde vypisovat obsahy těchto knih. Pokud by na tom někdo vyloženě trval tak je možnost poslat mi zprávu a nebo na internetu toho bude určitě spousta.
Můj email : verca97verca@seznam.cz

Cena za jednu knihu je 60,- ... Pokud by se někomu tato cena nezamlouvala tak pošlete nějakou jinou nabídku, která by se vám líbila. Je možnost, že bych je i za něco vyměnila. Stačí jen napsat na již zveřejněný email a určitě se nějak dohodnem.

Důvod, že tyto knihy prodávám, určitě není ten, že by se mi nelíbily, právě naopak, četla jsem je ráda, proto jsem si je kupovala. Jenže vzhledem k tomu, že je mi 15let a tyto knihy jsou určeny pro dívky ve věku 9-12let tak pro ně v knihovně nějak nemám místo.

Ale nerozhodujte se podle věku na knihách, neznamená, že když je vám například 13let, že si knihu nemůžete koupit. Já jsem je četla taky i přesto, že mi bylo víc jak 12let. Rozhodněte se podle toho, zda knihu opravdu chcete a bude vás žánrově bavit. Knihu můžete dát i nějaké kamarádce jako dárek, jsou jako nové a vůbec nejsou poškozené.

Ty kluci jsou fakt šílený


Ségry a hromada malérů


Ségry a potrhlá sestřenka


Senza super párty


Matika a další pohromy


Naše totálně ujetá rodinka


Bráchové a jiné katastrofy



28.7.2012

Ukolébavka

28. července 2012 v 20:48 Občas čtu
Autorkou knihy je Sarah Dessenová.

Podnadpisem knihy je : umění rozchodů.

Z podnadpisu knihy vyplívá, že kniha bude o vztazích. Přesněji, komplikovaných vztazích. Hlavní postavou knihy je Remy, která jde po prázdninách na vysokou školu(skoro na druhý konec světa) a tak nechce přes prázdniny nějaký trvalý vztah. Remina matka se bude vdávat už po páté. Ovšem, ani teď to nebude mít kladný konec.
Vrátíme se zpátky k Remy. Jediné co ji zbylo po jejím otci je Ukolébavka, která se stále hraje na svatbách. I přesto, že Remy nechtěla vztah, tak se ji do života připlete kluk z jedné kapely jménem Dexter. Jejich vztah není ale poklidný, jak by si asi oba přáli. Stačí se rozejít, pohádat se a opět se skamarádit.

Knihu bych po přečtení zhodnotila kladně. Asi bych ji nezařadila mezi nejlepší ale jsou i horší knihy. Knihu i přesto můžu doporučit pro čtenářky, které nemají radý náročné knihy. A taky proč si knihu nepřečíst? Dočtete se přeci i k Ukolébavce.


28.7.2012

Myši

27. července 2012 v 20:59 Občas čtu
Autorem knihy je Gordon Reece.Narodil se roku1963 a vystudoval anglickou literaturu v Oxfordu. Thriller Myši je jeho prvním rozsáhlejším dílem a vzbudil velkou pozornost po celém světě.

Podnadpisem kdihy je : každému jednou dojde trpělivost.

Žánrově bychom mohli knihu zařadit mezi psychologický thriller. Hlavní postavou je šestnáctiletá Shelley a její matka. Shelley ve škole šikanují spolužačky a matka má problémy s manželem. To, že Shelley šikanují, o tom mlčí ale vše praskne ve chvíli, kdy se Shelley probudí v nemocnici, protože její spolužačky ji na školním záchodě zapálily vlasy. Proto se Shelley s matkou odstěhují na samotu do domu. Shelley má soukromé učitele, matka práci a vše probíhá celkem v pohodě, dokud se jednou v noci nedostane do domu neznámý, přiopilý a ozbrojený muž. Matku s Shelley svázal k židlím a šel se ,,porozhlédnou,, po domě. Bral cenné věci a mezi nimi i notebook, který měl být překvapením pro Shelley k narozenimám, až se ráno vzbudí. Když už chtěl odejít tak se Shelley nějakým způsobem podařilo odpoutat od židle, běžela do kuchyně a vzala nůž, který si muž omylem zapoměl na stole.

Nejraději bych psala dál, jak vše dopadlo ale to byste z knihy ztratili to nejlepší. Ten hrozně napínavý pocit, když si myslíte, že tohle bude už konec a že to nemůže dopadnout jinak, než si myslíte vy. Jenže čtete dál a nestačíte se divit, kolik si autor toho ještě nachystal. Kniha je napínavá od začátku, až do úplného konce. Tuto knihu si určitě někdy přečtu ještě jednou. A vám mohu doporučit jen jedno, přečtěte si ji také a nebudete litovat. Kniha má 260 stránek a já ji přečetla do tří dnů. Tuhle knihu nemůžete odložit rozečtenou.


27.7.2012

Knihy podle skutečné události

26. července 2012 v 22:57 | Veronika H. |  Možná až moc přemýšlím
Ráda bych vám řekla, co pro mě znamenají knihy podle skutečné události. Je hodně velký rozdíl pokud čtu příběh, který se stal a nebo příběh, který je vymyšlený. Vždy když čtu knihu podle skutečné události tak ve mě zanechá něco velkého, něco víc. Když ten příběh čtu, připadám si jako bych v tom příběhu hrála i nějakou roli já. Jakobych to všechno prožívala s těmi lidmi. Ale pak ten příběh skončí a vy se s knihou ocitnete pouze v křesle. A jediné, co vám zbyde, je pocit. Pocit z toho, že vy si doma sedíte, máte se dobře a lidi v jiné zemi i kontintě trpí. Trpí anorexii, hladem, bezmocí. Dobře, možná, že zrovna ani vy se nemáte nejlíp, můj život taky není zrovna procházka růžovou zahradou ale musím ho brát takový, jaký je. Ale někteří lidé se mají až moc dobře a ani si to neuvědomují, žijí si v luxusu a mají všechno co chtějí a ani si neuvědomují, jaké by to bylo někoho nebo něco ztratit. A ani to nezjistí, protože takovým lidem se to snad ani nestane. Ale takový je život, takhle to pro nás přichystal, na někoho je toho někdy až moc, i když si to ten člověk ani nezaslouží. Možná, že teď jsem odbočila trochu od knih ale psala jsem tak, jak to citím. Tímto bych to asi ukončila, knihy jsou pro mě něco víc, než jen cáry papírů. Je to kousek mého života.


26.7.2012

Holčička, která nechtěla vyrůst

26. července 2012 v 22:01 Občas čtu
Vše co je v knize prožila Isabelle Caro.

Podnadpisem knihy je: můj boj proti anorexii, takže je logické, čeho se kniha bude týkat. Kniha je o Isabelle a jejím boji proti anorexii. Začneme on začátku, kdy byla Isabelle ještě malá. Její matka o ni měla strach, nechtěla ji nikam pouštět a když už měla vyjít Isabbele ven, tak bylo jedno, jaké je počasí ale musela být zabalená do čepic a šál, aby náhodou neonemocněla. Když Isabelle rostla tak její matka jakoby o ni přestala mít zájem. Nejraději by byla, aby Isabelle byla pořád tou malou holčičkou a to byl důvod, co Isabelle přimělo nejíst a dostat se až do váhy anorexie. Isabelle na následky anorexie 17.listopadu 2010 zemřela.

Další kniha podle skutečné události. Isabellin život byl krátký ale v knize je rozepsán důkladně. Z téhle knihy by si lidi (především dívky) mlěi brát příklad. Už když jsem viděla obálku knihy tak musím říct, že takový člověk nevypadá ani jako člověk. Nesnažte se držet diety a podobně. Jezte co vám chutná ale zase to nepřehánějte.. Jezte tak, abyste se ještě dokázali narvat do dveří a nebo za volant.


26.7.2012

Citáty

26. července 2012 v 17:32


S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená a zbytek se ztrácí v množství.

Voltaire

Kecy mýho fotra

26. července 2012 v 17:09 Občas čtu
Autorem knihy je Justin Halpern.

Americký bestseller o drné otcovské lásce.

O této knize toho obsahově není moc co psát. Tuhle knihu si prostě přečíst musíte. Justin popisuje svůj život se svým otcem ale hlavně otcovy hlášky. Pokud máte rádi humor tak tahle kniha je pro vás jako stvořená. Snad někomu nebudou vadit vulgární slova, která jsou v knize celkem častá ale...bez nich by to nebylo ono! Žádné složité čtení, vše k pochopení ale hlavně k zasmání. Kniha vhodná na cesty, na dovolené, doma, prostě všude.

Mě se kniha četla velice dobře a spoustu hlášek si budu pamatovat ještě dlouho. Tuto knihu si určitě jěště někdy přečtu. A pozor, tuto knihu si přečetl i můj bratr, který čte maximálně telvizní program. Kniha se mu líbila a byl spokojen. A pokud jste začli číst i tento poslední odstavec, tak vám už opravdu nic nebrání v tom, abyste utíkali do knihkupectví a knihu si koupili. Ti zdechlejší si ji samozřejmě můžou objednat přes internet z pohodlí domova.


26.7.2012

Nejbližší

26. července 2012 v 11:32 Občas čtu
Kniha podle skutečné události. Všechno co je v knize prožila a sepsala Kateřina Janouchová.

Kateřina žije v bytě se svým partnerem Rickardem. Hlavním problémem je to, že Rickard pije, pije hodně a neuvědomuje si to. Mají spolu děti a jediné, co je podle Rickarda důležité jsou peníze. Malým dětem kupuje drahé oblečky, ze kterých brzo vyrostou a zahrnuje je i Kateřinu všemi možnými dárky. Později mu alkohol přestane stačit a začne brát i drogy. Kateřina se vším možným snaží udžet rodinu pohromadě. Rickardovi navrhuje vhodné léčebny a on se později rozhodnete, že to skusí. Stejně si později vybral takovou, o které si myslí, že je pro něj vhodná ale není to tak.

I kyž tato kniha nebyla určena pro moji věkovou kategorii, stejně sem si ji přečetla a nakonec skončila v mé knihovně(původně byla u mamky). Obdivuju Kateřinu a to jak se zachovala a jakou měla nekonečnou trpělivost. Dokonce se rozhodla sepsat knihu. Není jediná, kdo žije v takové rodině, takových rodin je na světě bohužel spousta. Skuste si přečíst tuto knihu a doufám, že vás zaujme tak jako mě. Dočtete se více problémů a starostí téhle rodiny a nakonec jak vše dopadlo.


26.7.2012

Zakázené holky

25. července 2012 v 16:07 Občas čtu
Autorkou knihy je Hana Bořkovcová

Končí prázdniny roku 1940 a Janka se těší že opět uvidí svou nejlepší kamarádku Dinu. Jenže když Janka chodí do školy už pár dní a Dina pořád nikde, nikdo o ní nemluví, tak jí to už přijde divné. Později se vše vysvětlilo tak, že Dina a její rodina jsou židové, to znamená, že nemají takovou svobodu, jako ostatní lidé. Proto Dina nemůže chodit do školy. Když se Janka dozvěděla, že Dinu nesmí ani navštěvovat, tak jí to stějně nedalo a za Dinou zašla. Dina ji viděla moc ráda ale její otec ne, protože má strach, aby Janku někdo neviděl, jak k nim jde. A tak Janka začne Dinu a její sestry navštěvovat a vyprávět jim o škole a o problémech,které se ve škole dějí.

Tato kniha mi ležela v knihově velmi dlouho. Měla jsem asi dva pokusy, že si ji přeču ale pokaždé jsem ji odložila. Ale až napotřetí jsem knihu přečetla celou a nelituji toho. Mě se kniha četla dobře, líbilo se mi zpracování přiběhu a doufám, že pokud si tuhle knihu někdy přečtete tak s ní budete spokojeni.


25.7.2012