Líbí se Vám zde? Tak zase přijďte!

Srpen 2012

Období ,,nečtení"

27. srpna 2012 v 22:06 | Veronika H. |  Možná až moc přemýšlím
Tohle téma na článek mě napadlo nedávno. Myslím si a doufám, že nejsem sama, kdo takové období mívá. Podle mého názoru je to normální a ke čtení to patří. Napadlo mě to asi proto, že takové období zrovna mám. Je pravda, že trávím večery u počítače, místo, abych je strávila nad knihou ale prostě se mi teď číst nechce a nemám na to náladu. Už brzo nastane 3.září a s ním opět první den do školy, v mém případě do prváku. No a s tímhle dnem nastane čtení před spaním. Bude to dobré odreagování od všeho co jsem během dne prožila a především co mě čeká následující dny.
Kdo navštěvuje můj blog pravidelně a sleduje mé články a příspěvky tak jsi určitě mohl všimnout pomalu ubývajících obsahů knih. Mám ještě několik knih přečených, o kterých by se dal napsat článek ale jak už jsem se zmiňovala v nějakém z předchozích článků tak si pár knih přečtu podruhé.
Pokud by vás zajímalo co momentálně čtu tak je to Oběd v Paříži. Ano, psala jsem, že tuhle knihu nejspíš přečtu na dovolené ve Francii ale opravdu to nešlo. Kdo někdy byl na poznávacím zájezdu tak ví o čem bych mohla hodně dlouho psát. Každopádně Francie-Paříž to byl můj sen a splnil se mi. Mohla jsem tam navštívit spoustu zajímavých míst a stálo to za to.
No a až teda opět začnu číst a přečtu tuhle knihu tak napíšu obsah a dám ho sem.

Tímto bych asi ukončila tentokrát kratší článek a pokud máte nějaký názor nebo nápad o čem bych mohla napsat další článek tak se určitě můžete vyjádřit v komentářích. Děkuji Vám, že jste navštívili můj blog, doufám, že se Vám líbil a že zde opět někdy závítáte.


27.8.2012

Babička

21. srpna 2012 v 22:01 Občas čtu
Autorkou knihy nemůže být nikdo jiný než Božena Němcová. Myslím si, že je zbytečné o této spisovatelce něco psát, protože to záklání je, že napsala dílo Babička. A o tom Vám já napíšu stručný obsah.

Babička dostane pozvání od své dcery, aby se k nim přestěhovala. A tak Babička začla bydlet ve vesnici Ratibořice na Starém bělidle. Pozná zde poprvé svá vnoučata. S vnoučaty chodí na procházky a zároveň se spolu modlí. Na Starém bělidle má babička málo práce a tak alespoň krmí drůbež. Brzo se taky s babičkou spřátelí hodně lidí a začnou se navštěvovat.
Taky nesmíme zapomenout na Viktorku. Viktorka, děvče od splavu. U splavu utopila Viktorka své dítě. Její život je hodně odlišný od ostatních.
Babička je ale přece jenom Babička a jednoho dne začne kašlat, nemůže už ani chodt do kostela a není ji dobře. Myslím si, že je zbytečné, abych tady závěr nepsala, nebo možná i psala, protože každý určitě ví, že Babička nakonec zemře. A věta na závěr? ,,Šťastná to žena!"

Sice dílo Babička znám ale měla bych si doplnit určité mezery. Film jsem ještě neviděla celý od začátku do konce, možná někdy když jsem byla menší ale nepamatuji si to. Knihu jsem četla a už mi zbývá opravdu jen malý kousek, abych ji dočetla do konce. Každopádně jsem ráda, že tohle slavné dílo můžu vlastnit.


21.8.2012

Co mi blog dal?

19. srpna 2012 v 11:27 | Veronika H. |  Možná až moc přemýšlím
Co mi blog dal? Asi to vezmu jako úvahu a trochu se rozepíšu.
Nebudu rovnou začínat tím, jak jsem si blog založila, ale tím, jak jsem se vůbec dostala ke čtení. Myslím ke čtení takovému, kdy jsem začala číst celkem hodně a nové knihy mi jen přibývaly. Teď je mi 15 let a nové knihy mi už tak dva nebo tři roky celkem hojně přibývají. To jsem se do toho čtení opravdu pustila.
Co je na čtení tak zajímavého? Já si myslím, že knížka je jako film. Když čtu knihu já, tak si děj knihy v hlavě promítám jako film, pokud mě chápete. Jenže podle mě má kniha přece jen o něco víc. Při čtení si můžete vybrat jakékoliv místo a prostředí. Takové, kde se cítíte nejlépe. To přece s filmem-televizí nejde. Při čtení hodně dobré a napínavé knihy se do ní úplně ponořím a nevnímám nic kolem sebe, jen písmena před sebou a děj promítající se mi v hlavě jako film.
Potřebuju na čtení ticho a klid? Záleží mi na tom, jakou knihu čtu. Ale většinou se dokážu soustředit jen na knihu, vžiju se do příběhu a okolí vůbec vnímat nemusím. Ale pokud bych měla říct co je lepší, tak dávám přednost tichu a klidu. Když píšu nějaký článek nebo i slohovku ve škole a potřebuju se maxiálně soustředit a vymyslet co napsat, tak taky uvítám klid. I-když, abych pravdu řekla, tenhle článek píšu v kuchyni u zapnutého rádia a kolem mě vesele skotačí kocour Fanda. Snad tenhle článek bude za něco stát.
Tak teď bych se mohla pomalu dostat k tomuto blog.
Přoč jsem tento blog vůbec založila? Asi především kvůli sobě. Je to něco jako čtenářský deník ale na internetu. Někdy už třeba i trochu pozapomenu o čem nějaká kniha byla a takhle bych si to připoměla. A nebo si knihu přečtu znova. To taky z několika knihami udělám, abych zde mohla napsat obsah a já si děj knihy oživila. Takže asi tohle mi blog dal, že jsem si uvědomila, že o každé knize v mé knihovně bych nedokázala říct vše. Tím vše nemyslím, že bych začla komentovat každou kapitolu ale alespoň hlavní děj. A ten mi bohužel u některé z knih vypad. I to se stane.
Sice jsem napsala, že především kvůli sobě ale snažím se na svůj blog upoutat i Vaši pozornost. Tyhle články, které se nacházejí v rubrice Ostatní info píšu jen pro Vás. Taktéž i občasné ankety a knihy k prodeji jsou jen pro Vás. V rubrice Obsahy z knih si můžete pročíst pár obsahů a třeba narazíte na knihu vhodnou právě pro Vás.
Do budoucna uvažuji i rubrice Ukázky z knih a udělat nějakou soutěž. Tu soutěž musím ale ještě více promyslet.
No a tímto bych to asi ukončila. Nevím jestli jste se dočetli až k těmhle řádkům ale jestli ano, tak to mě těší. Zanechávám zde anketu a popřípadě vyjádřete svůj názor komentářem.


19.8.2012

Robinsonka

18. srpna 2012 v 14:21 Občas čtu
Autorkou knihy je Marie Majerová. O této autorce jste se možná učili ve škole. Já ano (9.tř.literatura). A mě se tato autorka celkem pletla s Marií Pujmanovou a potom z toho byl zmatek.

Blažena už žije jen se svým otcem a čerstvě narozeným miminkem, které je zatím v porodnici. Maminka jim zemřela. A tak veškerá starost o domácnost, jako je vaření, uklízení, nakupování a jiné věci zůstali na Blaženě a otec vydělává peníze.
Název Robinsonka vznikl tím, že Bláže šte příběh Robinsoa Crusa a sama si doma připadá jako na opuštěném ostrově, proto Robinsonka.
Začátky v domácnosti byly pro Blážu těžké ale časem se s tím přece jen vypořádala. Dokonce ji na pomoc přišla i Tonička, která bydlí ve stejném domě. Později se u nich Tonička začne vyskytovat častěji a seznámí s i otcem. Nakonec vznikne nová a možná šťastá rodina.

Viděla jsem i film Robinsonka a v tomto případě je to u mě nerozhodně. Bavila mě jak kniha tak i film. Záleží jen na vás čemu dáte přednost.


18.8.2012

Pomeranče v podprsence

18. srpna 2012 v 14:13 Občas čtu
Autorkou knihy je Ivona Březinová. Píše pro děti a mládež všech věkových kategorií. Některé knihy vyšly ve Francii, Chorvatsku, Srbsku, Polsku a na Slovensku. Je maminkou dvou dcer, s rodinou žije v Praze.

Příběh o sourozencích Koukolových, kteří jsou nespokojeni se svými jmény. Medard a Anděla. Do budoucna přemýšlejí o tom, že se nechají přejmenovat. Medard vlastní v kůlně svou chemickou laboratoř, kde zkouší různé experimenty.

Děj knihy není nějak napínavý nebo něco podobného. Je to příběh o holkách pro kluky a o klucích pro holky(tak píše přední strana knihy). Děj se většinou odehrává někde ve škole nebo doma u Koukolů a popisuje jejich zážitky ale i starosti. Ne že bych knihu přímo nedoporučovala ale nějak nevím co bych měla napsat. Lepší bude si knihu přečíst a udělat si přece jen vlastní názor.
Původní vydání mělo název Zrcátko pro Markétu, tohle vydání je už trochu přepracované.


18.8.2012

Léto plné kotrmelců

17. srpna 2012 v 20:39 Občas čtu
Autorkou knihy je Věra Řeháčková.

Desetiletá Nela je každým rokem u moře, protože její rodiče vlastní cestovní kancelář. Takové dovolené, by ji mohl kde kdo závidět. Jenže Nela závidí kamarádce prázdniny na obyčejném českém venkově. Shodou okolností přijede babiččin bratr, který žije v Americe ale rozhodl se, že prožije léto ve svém rodném, bohužel už zchátralém domě. Nela se s nadšením rozhodne, že do nepohody pujde se strýčkem taky.
Zchátralý dům se snaží dát co nejvíce do pořádku. Pomáhají jim v tom i lidé z vesnice. Jednu noc strýček rozhodne, že se bude spát na seníku, Nele se to moc nezamlouvá, protože má celkem strach ale nakonec tam přece jen jdou. V noci je ale probudí nějaký rámus a ráno najdou v trávě položenou motorku.

Co všechno tohle znamená a další Neliné zážitky se dočtete v knize. Ano a i tohle je další kniha s nenáročným a krátkým příběhem. Přeji příjemné čtení.


17.8.2012

Tři týdny s Jarčou

17. srpna 2012 v 20:29 Občas čtu
Autorkou knihy je Vlasta Svobodová.

Jarča Koudelová bydlí v Sobotínkách-Jeseníky. A za ní přijedou pražské děti, které to budou mít něco jako tábor. Budou mít pokoje, dostanou najíst a můžou chodit do lesa na jahody a houby. Jenže při jedné takové procházce na jahody, zaslechly z lesa výstřely. Lekli se a začli utíkat. Jenže nejmladší Petr uklouzl a skutálel se dolů ze svahu. Zastavil se až u kamenů, kde objevily plno zbraní, nejspíš pytlácká skrýš. Chlypec, který se za Petrem rozutíkal jako první někde ztratil červenou kšiltovku. A právě ta kšiltovka přivedla policisty na stopu, aby mohli odhalit, kdo ti pytláci jsou.

Tak tohle patří meze mé knihy s jednoduchým příběhem. Kniha je celkem krátká ale s propracovaným příběhem. Já jsem měla knihu přečtenou myslím ze dva dny. Kniha je totiý bez kapitol a to se čte potom samo.


17.8.2012

Pět holek se loučí

16. srpna 2012 v 17:39 Občas čtu
Autorkou knihy je Vlasta Svobodová.

Bára, Terka, Vendula, Erika a Míša jsou nerozlučné kamarádky. Bářin strýc Jožin bydlí ve Zlíně u moravských lesů. Holky se rozhodly, že tam pojedou vítat jaro a tak se tam o Velikonocích vydaly. Vše bylo ale trochu jinak, protože Jožin musel narychlo odjet do Francie a tak holky odvezl do Chřibskýh lesů ke svému dědečkovi a babičce. Holky si vše užívaly až do doby, kdy se dědečkovi začali ztrácet králíci. Holky se rozhodly, že tuto záhadu vyřeší. Nastražily pasti, počíhali si a vše vyřešili.

Kdo králiky dědečkovi kradl a jak holky vše vyřešili se dočtete v knize. Ještě jednu věc jim Erika poslední večer u táboru řekne. Pro holky to nebude zrovna nejveselejší.
Tato kniha je v pohodě. Je to jednoduchý a krátký příběh pro nenáročné čtenáře. Pokud nejste příznivci vělkých encyklopedíí a složitých příběhů tak si knihu určitě přečtěte. Mezi takové nenáročné příběhy ještě pár obsahů přibude.


16.8.2012

Oliver Twist

16. srpna 2012 v 17:25 Občas čtu
Autorem knihy je Charles Dickens.

Hlavní hrdinou knihy je chlapec Oliver, který vyrůstá v sirotčinci. Děti v sirotčinci dostávají velmi malé porce jídla. Oliver se ale odhodlá a dojde si ještě přidat. To ale vedlo k vyhazovu ze sirotčince. Ujal se ho muž, který vede pohřební ústav. Oliver se mu celkem zamlouvá, jenže jeho žena by ho nejraději neviděla a tak se Oliver rozhodl, že uteče. To se mu povedlo. Dostane se do Londýna, kde se ho ujme starý Žid, který u sebe doma nechává různé kluky. Podmínkou ale je, že ti kluci musí chodit krást a za to mají jídlo a střechu nad hlavou. V krádeži zaučí i Olivera. Když se Oliver vydá ještě se dvěma klukama do města krást tak je chycen. Chycen je ale za krádež, kterou nespáchal on nýbrž ti dva kluci co byli s ním. Oliver jde k soudu.

Jak vše dopadne se samozřejmě můžete dočíst v knize ale myslím si, že je lepší podívat se na film. Já v tomhle případě upřednostňuji film. Film jsem viděla celý ale knihu jsem popravdě ještě celou nedočetla. Pokud máte tuto knihu doma tak víte, o čem mluvím. (Já mám knihu od nakladatelství Academia. Má 450 stran a je psána drobnými písmeny.)


16.8.2012

Julie

12. srpna 2012 v 14:46 Občas čtu
Autorem knihy je Gunter Preuss.

Julie je dívka, která chdí do VIII.B. Skoro každé ráno pro ni chodí Pit Janko. Pit není ve škole moc úspěšný a skoro propadá. Skoro za vše ale může jeho situace doma. Jeho matka má nového přitelé a jejich pravý otec se musí odstěhovat. Pit i se s vým bratrem Olafen se nakonec smíří i s novým otcem.
Třídním učitelem VIII.B je učitel Rohnke, který dokáže vyřešit všechny problémy a třídu vede s naprostou jistotou. Vše se ale změní ve chvíli, kdy učitel Rohnke dostane na starost jinou třídu a VIII.B mu zbyte pouze na tělocvik. VIII.B dostane novou třídní učitelku Rosenovou. Nechtějí ji přijmout mezi sebe. Jako první se s ni ,,skamarádí,, Julie, protože jako jedivá chápe, co od nich nová učitelka chce. Šlo ji především o to, aby třída začla myslet i trochu samostatně, dvíve za ně myslel Rohnke.
Julie začne chodit do atletického oddílu, který vede Rohnke, protože je velmi dobrou sprinterkou. U Julie doma taky není vše v pořádku, kvůli zaměstnání jejich rodičů.

Jak se ale vše vyvíjelo až do konce se dočtete v knize. na Julii toho je asi moc. nakonec ale stejně zjistí, že potřebuje mezi s sebou lidi, které má ráda a že nemůže být tak samostatná jak si myslí. S knihy mám dobrý pocit i když jsem ji četla celkem dlouho.


12.8.2012