Líbí se Vám zde? Tak zase přijďte!

Nikdy o tom nemluv

16. listopadu 2012 v 19:54 | Veronika H. |  Občas čtu
Autorkou knihy je Kathy O´Beirneová. Kniha je podle skutečné události. Autorka popisuje svůj krutý příběh.

Děj se odehrává v Irsku. Kathy vyrůstala s více sourozenci a byla z nich nejmladší. Matka je všechny milovala ale otec ke Kathy žádnou lásku necítil. Často ji bil, zavíral ven na mráz a slovně ji shazoval a vše ji vyčítal. Místní chlapci ji také obtěžovali. V osmi letech ji otec odvezl do reformní školy, kde se o ni starali jeptišky. Našla si i pár kamarádek, ale později je ztratila. V reformní škole byla sexuálně zněužívána, když se rozhodla říct to ředitelce, poslali ji do psychiatrické léčebny, kde podstupovala elektrošokovou terapii a testovali na ni různé přístroje a léky.
Ve dvanácti letech byla poslána do prádelen Máří Magdalény, kde se stala opět obětí sexuálního násilí a krátce před svými čtrnáctými narozeninami porodila holčičku Annie.
Takové děti byly odváženy pryč k prodeji ale Annie byla nemocná a tak ji dali do sirotčince. Kathy ji i se svými kamarádkami navštěvovala a starali se o ni. Annie bohužel ve svých deseti letech zemřela.
Kathy se s prádelen dostala, ale kvůli krádeži a podobným věcem se dostala i do vězení a poté byla v domově pro dívky. Po dosažení hranice osmnácti let si mohla jít svou vlastní cestou. Rozhodla se jinak, než asi jiné ženy, které zažili něco podobného. Chtěla svůj osud dát na veřejnosti.
Začla hledat své přítelkyně, některé byly v psychiatrických léčebnách, některé bohužel zemřely. Zemřelé ženy z prádelen nebyly pohřbeny do svých rodinných hrobek ale do jedné společné a na na náhrobním kamenu byl nápis až urážející. I to chtěla Kathy změnit.
Setkala se i s několika jeptiškama, jedna ji dala obálku s jejími dokumenty, kde byly i dopisy, které ji kdysi psala matka, ale oni to Kathy nepředali. Byla hrozně naštvaná, protože si celou tu dobu myslela, že o ni už ani matka nemá zájem.
Její otec se ji nikdy neomluvil, později zemřel a její matka zemřela tři roky poté na rakovinu.

Tuto knihu jsem četla podruhé a vnímala jsem ji už trochu jinak než na poprvé. Je to hrozné, když si představíte, co všechno si Kathy musela vytrpět a v podstatě ji zničili celý život.
Na konci knihy je doslov a dodatek. Právě v dodatku jsem se dozvěděla zajímavé věci a to například to, že v průběhu dvacátého století bylo do prádelen zavřeno v průměru třicet tisíc žen a poslední dveře těchto prádelen se uzavřeli až v roce 1996.
Myslím, že tuto knihu byste si mohli přečíst, nevím teda jestli bych to určila slabším povahám, ale je dobré vědět, co se dělo, a že všude to není takové jako u nás.


16.11.2012
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama